Kuchyňská proměna aneb jak se nezbláznit z malého bytu a vlastních nápadů

Poslední věc, kterou při výběru obývací sedačky řeším já osobně vždycky, je výška nožiček. Zní to jako detail, ale je to zásadní. Nízké nožičky znamenají, že pod sedačkou končí všechny smítka, drobky a hlavně vlasy. Vysavač se pod ně nedostane a vy jednou za půl roku budete muset gauč odtahovat od zdi a lovit pod ním zapomenuté ponožky. Ideální je výška alespoň 12-15 centimetrů, aby pod sedačku projela tyč vysavače nebo robotický mop. Pokud máte doma topení pod oknem, dejte pozor na to, aby sedačka neblokovala proudění tepla. Plastové nožičky se na horké podlaze můžou deformovat. Volte dřevo nebo kov. A pokud vybíráte do místnosti s malými dětmi, zvažte zaoblené rohy - ostré hrany u nízkých sedaček jsou noční můrou pro batolata, která se učí cho


Sedíte na gauči, nohy máte na konferenčním stolku, ale za vámi se tyčí hora polštářů a dek, které nemají kam zmizet. Znáte to. Malý byt se snadno promění v jedno velké skladiště, když si nedáte pozor na každý kus nábytku. Nejdřív schováte zimní bundy pod postel, pak se luxusní přehoz povaluje na křesle a najednou máte pocit, že bydlení není obývák, ale skladová hala. Řešení ale není v tom koupit menší gauč nebo se zbavit věcí, ale chytře vsadit na kousky, které pracují za dvě. A právě tady začíná pravá legrace s organizací vlastního prost


Nelze zapomenout na samotný proces rozkládání. Click-clack mechanismus je skvělý, pokud máte před sedačkou dost místa. U nás je to tak akorát, ale museli jsem posunout konferenční stolek, aby se opěradlo mohlo sklopit. Zkuste to doma nasimulovat: sednete si, zvednete nohy, stáhnete páku a sedačka se sama překlopí. Pokud máte kolem sebe police nebo květináče, musíte s tím počítat. Některé modely pull-out sofa vyžadují, abyste sedák vytáhli směrem k sobě, což je výhodnější v menších prostorech, protože nepotřebujete tolik místa za sebou. Já jsem zvolila click-clack, protože je rychlejší a líbí se mi ten cvakavý zvuk, který říká „hotovo". Každý večer, když hosty uložím, si říkám, jaký to byl rozdíl oproti starému gauči, kdy jsem si u toho málem zlomila p


Když jsem se před lety stěhovala do svého prvního dvacetičtverečního království, netušila jsem, že hlavním nepřítelem nebude absence koupelny, ale absence místa na ložní prádlo. Hosté přespávali na matraci nafukovací, která přes den ležela srolovaná u dveří. Vypadalo to hrozně. Pak jsem objevila sílu postele s úložným prostorem. Ne ledajaké, ale takové, pod kterou prostrčíte ruku a nevytáhnete jen starý časopis, ale fakt celou zimní výbavu. Dnes mám pod postelí dvě desítky triček, pět párů bot a tři sady povlečení. Všechno zmizí, jako by to nikdy neexistov


Pokud řešíte malý prostor, kde musíte kombinovat spaní a bydlení, přemýšlejte vertikálně. Místo abyste zabírali místo nočními stolky, dejte si na zeď poličku a na ni malou lampičku. Nebo si kupte stojací lampu s ramenem, které se dá natáčet nad pohovku i do křesla. Já osobně miluju modely s širokým stínidlem, které vrhá světlo jen dolů, takže neoslňuje protější sedačku. A pokud máte štěstí na vysoké stropy, zavěste lustr nízko nad konferenční stolek. Vytvoří to intimní zónu uprostřed místnosti. Jen dejte pozor na výšku, abyste do něj nebouchali hlavou, když vstáváte od stolu. Ideálně aby byl spodní okraj alespoň 70 centimetrů nad deskou stolu. Věřte mi, změřil jsem to při rekonstrukci víckrát, než se přizn


Moje oblíbená finta je tzv. click-clack mechanismus. Zní to technicky, ale je to prostý princip. Opěradlo pohovky se sklopí dopředu a vy máte rázem lehátko nebo rovnou lůžko. Žádné tahání, žádné vyndávání polštářů. Prostě cvak, klak, a je hotovo. Na trhu najdete spoustu modelů, od levných až po designové kousky. Pokud bydlíte v malém, sáhněte po variantě, která má pod opěradlem úložný box. Tam se vejde i deka na zimu a tři polštáře pro hosty. A přitom zvenčí nevypadá vůbec nijak objemně. Jen musíte vědět, kam sáhn


První věc, kterou jsem udělala, bylo, že jsem si na papír nakreslila půdorys a vyznačila všechny zásuvky a vývody. Kamarádka mi pak doporučila vsadit na nábytek s více funkcemi. A tak vznikl nápad: do rohu vedle jídelního stolu pořídit sedací soupravu, která se dá během minut proměnit na postel. Ne ledajakou - vybrala jsem pull-out sofa s jednoduchým vysouváním. Žádné zvedání matrací, žádné polštáře létající po bytě. Prostě vytáhnete spodní rám a je to. Klíčové bylo, aby měla odpovídající rozměry na šířku pouhých sto čtyřicet centimetrů. Větší by se do výklenku nevešla. A hlavně - musela mít v těle úložný prostor. Ta představa, že do ní schováte peřiny, deku a dva polštáře, byla pro mě osvobozující. Najednou zmizela hromada textilu, která jinak končí na skříni v předs�