Otevřený prostor, zavřený problém aneb Jak schovat postel do obýváku

Když se řekne open space design, vybaví se mi jedna konkrétní zakázka z loňska. Mladý pár, jedna místnost 35 metrů čtverečních, kuchyňský kout v rohu a u protější stěny gauč, na kterém spali. Po třech měsících mi volali zoufale. Každé ráno museli skládat peřiny do igelitky pod stůl, polštáře končily v křesle a návštěva, která zůstala do půlnoci, měla pocit, že sedí v ložnici. Právě tady se ukazuje, že hezký open space design není jen o tom, kam postavit pohovku, ale hlavně o tom, jak prostor dýchá i v noci. Bez kompromisů, bez igeli


Ale pozor - click-clack mechanismus není univerzální spása. U některých levnějších variant po roce používání povolí pružina a opěradlo se začne samovolně sklápět. Raději investujte o pár tisíc korun víc do kovového rámu s certifikovanými zámky. A pokud máte v plánu využívat pohovku denně na spaní, vyhněte se modelům, kde matrace není samostatná, ale tvoří ji jen sedáková výplň. To je cesta k proleženinám. Skutečná spací pohoda přichází až s oddělitelnou pěnovou vložkou, kterou můžete občas protočit a nechat vyvět


Když se stěhujete do dvoupokojového bytu ve staré zástavbě, každý centimetr čtvereční se počítá. Moje první domácí knihovna byla vlastně jen police nad postelí, která se prohýbala pod vahou sešitů a učebnic psychologie. Po letech jsem se naučila, že knihy a místo na spaní nemusí být v konfliktu. Stačí jen promyslet, jak propojit funkci ukládání s každodenním odpočinkem. V bytě o rozloze 42 m² jsem musela sáhnout po nábytku, který dělá víc věcí najednou. A právě tady se rodí kouzlo promyšlené domácí kniho


Jednou z největších pastí, do které jsem sama spadla, je přehnaně výkonné hlavní světlo rovnou nad hlavou. Věřila jsem, že čím víc lumenů, tím líp. Jenže realita byla jiná. Když jsem vařila, oslňovalo mě to, a když jsem chtěla večeřet v klidu, připadala jsem si jako ve výslechu. Navíc pod takovým světlem vynikly všechny nedokonalosti - drobky na lince, kapky oleje na skle, škrábance na dřezu. Postupně jsem ochodila tři obchody, než jsem našla závěsné svítidlo s látkovým stínidlem, které světlo rozptýlilo do šířky a zároveň dalo místnosti šmrnc. Dnes už vím, že kitchen lighting není o výkonu, ale o distribuci. A že pár menších zdrojů světla udělá vždycky víc parády než jeden obří reflek


Pokud jste ale milovník designu a nechcete spát v ložnici, která připomíná sklad, zkuste sofistikovanější řešení. Koupila jsem si modulární systém, kde se dá posouvat výška polic podle výšky knih. Nad hlavu postele mám dvě řady na oblíbené tituly, po stranách pak hlubší přihrádky na časopisy. Jediný zádrhel je prach. Knihy v otevřených policích se musí otírat každý týden, ale to beru jako rituál, během kterého si připomínám, co vlastně mám doma. Bez toho bych polovinu titulů zapomn�


Další výhoda, kterou jsem objevila až po delším používání, je možnost přizpůsobit si posedění podle aktuální nálady. Pull-out sofa sice vyžaduje trochu místa před sebou, ale když ji vytáhnete, vznikne pohodlné lehátko na sledování filmů. A večer, když se pohovka změní v postel, se zázračně uvolní místo i na stolek s knihami. Inteligentní domácnost totiž není jen o tom mít hezký nábytek, ale o tom, aby každý kousek dělal víc než jednu v


Mimochodem, právě u sedaček a rozkládacích gaučů v blízkosti kuchyně se vyplatí myslet na detaily. Pokud máte v kuchyni otevřený prostor a vedle stojí pohovka s velvet upholstery, pak každé prudké světlo zvýrazní prach a otisky prstů na sametu. Radši jsem si pořídila pár bodových světel s krytými zdroji, které svítí podél stěn, a hlavní lustr používám jen při úklidu nebo vaření s návštěvou. Když pak večer přijde řeč na spaní, stačí stáhnout žaluzie, zhasnout kuchyň a rozsvítit jen jednu lampičku u sedačky s click-clack mechanism. Ten mechanismus ostatně miluju, protože se za pár vteřin změní z gauče na lehátko bez složitého lámání


Místo aby knihy ležely v krabicích pod postelí a trpěly vlhkostí, dala jsem přednost konceptu, kde se police stávají součástí lůžka. Klasický rozkládací gauč je sice fajn na občasné návštěvy, ale když potřebujete uložit tři sta svazků beletrie, nestačí. Vyzkoušela jsem variantu s výsuvným rámem, kde pod matrací vznikne dutina hluboká 35 centimetrů. Sem se vejdou nejen knihy, ale i zimní deky a polštáře, které jinak zabírají místo ve skříni. Tahle symbióza funguje skvěle hlavně v garsonce, kde každý kus nábytku musí mít dvojí využi


Když máte kuchyň spojenou s obývacím pokojem, řešíte ještě jeden oříšek, jak oddělit zóny bez příček. A právě kitchen lighting je tady váš nejlepší nástroj. Nad jídelní stůl dejte závěsné svítidlo s nižším stínidlem, které vytvoří ostrůvek světla. Nad pohovku naopak jen bodovku nebo stojací lampu s papírovým kuželem. Tím jasně řeknete oku, tady se jí, tady se odpočívá. Skvělý trik je i podsvícení skříněk LED páskem. Když večer zhasnete hlavní lustr, linka levituje ve vzduchu a místnost působí větší. Jen pozor na teplotu chromatičnosti. Do kuchyně patří teplejší tóny kolem 2700 kelvinů, aby jídlo vypadalo chutně. Bílé denní světlo patří do dílny, ne na talíř s rizo