Kontrola rozvodového řetězu, o kterou většina řidičů nedbá

Posledním krokem je samotný trénink jízdy na kluzkém povrchu. Sebelepší technika nezachrání, když budete na sněhu brzdit prudce nebo točit volantem víc, než je nutné. Vyzkoušejte si na prázdném parkovišti, jak auto reaguje na kontrolu stability, a nacvičte si plynulé brzdění. Zimní provoz totiž není jen o tom, že auto má zimní gumy a plnou nádrž. Je to o tom, že víte, co vozidlo umí a co ne. Připravené auto vám dá jistotu, ale jen vy sami rozhodujete o tom, jak s tou jistotou naložíte.

Rozvodový řetěz patří k nejdůležitějším součástem motoru, ale řada řidičů jeho kontrolu odkládá, dokud se neobjeví první vážné příznaky. Na rozdíl od rozvodového řemenu se sice nemění podle pevného intervalu, ale rozhodně to neznamená, že je nesmrtelný. Životnost řetězu se odvíjí od oleje, stylu jízdy a pravidelnosti údržby. Pokud chcete předejít nákladné opravě, naučte se včas rozpoznat varovné signály a provádět základní kontrolu svépomocí.

Při dlouhodobém porovnání si spočítejte i náklady na dobíjecí infrastrukturu. Pokud nemáte možnost nabíjet doma nebo v práci, budete odkázáni na veřejné nabíječky, kde je cena za kWh výrazně vyšší. V takovém případě se může provoz elektromobilu přiblížit nákladům na auto s benzinovým motorem, a pokud jezdíte převážně po dálnici, může být elektromobil dokonce dražší. U spalovacího auta je naopak třeba započítat pravidelné servisní prohlídky a výměnu oleje, které si můžete udělat sami, ale jen pokud máte odpovídající znalosti a prostor.

Povolte napínací kladku a sejměte starý řemen. Než nasadíte nový, zkontrolujte, zda na řemenicích nejsou praskliny nebo nadměrné opotřebení. Vyměňte všechny součásti včetně těsnění vodní pumpy. Nový řemen nasazujte opatrně, bez použití násilí – pokud jde těžko, nejspíš nemáte povolenou kladku nebo je řemen o zub přesazený. Po montáži napněte řemen přesně podle specifikace výrobce, obvykle pomocí momentového klíče. Zkontrolujte, že je řemen lícující s drážkami a že se kladka pohybuje plynule.

Nezapomeňte ani na stěrače a trysky ostřikovačů. Staré gumičky na lištách ztvrdnou, přestanou přiléhat a v mrazu zanechávají na skle šmouhy. Vyměňte je dřív, než začne pořádně mrznout. Zkontrolujte, zda trysky vystřikují vodu rovnoměrně, případně je vyčistěte jehlou. Pokud máte vyhřívané sklo, funguje? Právě při ranním škrábání ledu poznáte, jak je tahle vymoženost užitečná. A pokud auto nemá vyhřívanou zrcátka, připravte si na ně v zimě speciální sprej, který zabrání namrzání.

Druhým kritickým místem jsou pneumatiky a brzdy. Zkontrolujte hloubku dezénu na všech kolech včetně rezervy – limit je sice jasně daný, ale pozor na nerovnoměrné opotřebení, které signalizuje špatnou geometrii. Brzdové destičky a kotouče nechte změřit, pokud máte podezření na nadměrné opotřebení. Také zkontrolujte, zda brzdová kapalina není starší, než by měla být – vlhkost v ní snižuje účinek a STK to pozná. Problémy s brzdami patří mezi nejdražší opravy, proto jim věnujte maximální pozornost.

Průběh samotné kontroly zvládnete bez stresu, pokud k autu přijdete s čistým a odklizeným interiérem – i když to není podmínka, zrychluje to práci technika. Během měření brzd a emisí buďte trpěliví a řiďte se pokyny obsluhy. Pokud na závadu přijdete sami předem, můžete ji opravit svépomocí nebo u menších servisů, které neúčtují přemrštěné ceny. Cílem není jen projít STK, ale mít auto, které je bezpečné a spolehlivé – a to se vyplatí i po kontrole.

Typickou chybou je také spoléhat se na nejrůznější aplikace, které slibují opravu baterie. Tyto nástroje většinou pouze zobrazují statistiky a nemohou obnovit fyzicky degradované články. Stejně tak nevěřte postupům, které doporučují baterii několikrát úplně vybít a poté nabíjet na maximum – u moderních baterií to vede spíše ke zbytečnému opotřebení.

Nezapomínejte na drobnosti, které se snadno přehlédnou. Mějte funkční stěrače, ostřikovače a topení, které musí umět odmrazit sklo. Zrcátka musí být bez prasklin a s nastavitelnou polohou. Doklady od vozidla, ZTP a případně záznam o přestavbě si připravte předem – chybějící doklad je administrativní závada, která vás zdrží. A pokud jezdíte s tažným zařízením, nezapomeňte, že musí být homologované a zapsané v malém technickém průkazu.

Začněte světlomety a signalizací. Zkontrolujte nejen funkčnost, ale i nastavení sklonu a čistotu reflektorů. Žárovky, které zdánlivě svítí, mohou mít nesprávnou barvu nebo intenzitu a kontrola to změří přesně. U zadních světel se zaměřte na mlhovky a ukazatele směru – často se zapomíná na to, že musí svítit i při zapnutém zapalování. Pokud máte tažné zařízení, zkontrolujte i zásuvku pro přívěs, protože STK ji testuje a vadný konektor je častou zbytečnou opravou.