Když zvolíte správné plemeno slepic, vyhnete se zklamání

Ideální výška se odvíjí od plemene. Lehké nosnice, jako jsou leghornky, bez problému vyskočí do 120 centimetrů. Těžká masná plemena, třeba brahmánky, by měla mít bidýlko maximálně 60–70 centimetrů nad podlahou. U běžných středně těžkých hybridů (dominant, hnědé nosnice) zvolte výšku 80–100 centimetrů. Pokud máte v hejnu smíšená plemena, řiďte se nejtěžším jedincem. Slepice, která nemůže pohodlně vyskočit, bude spát na zemi, kde je vystavená průvanu a parazitům.

Typickým chybám se vyhnete tím, že budete podestýlku pravidelně promíchávat. Každé dva dny hráběmi nadzvedněte vrchní vrstvu, čímž se vlhkost rozloží a vysuší. Přidávejte novou podestýlku jen v tenkých vrstvách – vždycky posypte čerstvou hoblinou, když začne povrch pod nohama ptáků vlhnout. Jednou za měsíc celou vrstvu odeberte a nechte podlahu vyschnout. Když se v kurníku objeví čpavkový zápach, je to pozdní varování, že podestýlka je přesycená a je čas na kompletní výměnu. V takovém případě nejen vyčistěte podlahu, ale také ji nechte důkladně vyschnout před nasypáním nové vrstvy.

Typická chyba začátečníků je umístění hnízda do tmavého rohu kurníku jako jediné varianty. Slepice sice mají rády polostín, ale úplná tma jim nevyhovuje – hnízdo pak ignorují a snášejí vejce na podlaze. Naopak přímé slunce v hnízdě vede k přehřívání vajec a špatnému vývoji zárodku. Ideální je rozptýlené světlo. Vhodné místo je nad zemí, přibližně 50 centimetrů, aby se k hnízdu nedostali hlodavci. Slepice rády hřadují vysoko, ale hnízdo by mělo být v nejnižší části kurníku, aby se v něm nezdržovaly přes noc.

Jak byliny správně aplikovat a na co si dát pozor Nejdůležitější je pravidelnost. Byliny nevydrží účinné věčně – po dvou až třech týdnech ztrácejí aroma a je třeba je vyměnit. Čerstvé byliny vadnou rychleji, proto je měňte každý týden. Sušené vydrží déle, ale kontrolujte, zda nezačaly plesnivět. Pokud si všimnete vlhkých míst, okamžitě je odstraňte a nahraďte suchou směsí. Pozor také na to, že ne všechny byliny jsou pro slepice bezpečné. Vyhněte se například pelyňku pravému (Artemisia absinthium), který je pro drůbež toxický. Bezpečné jsou naopak kopřiva, heřmánek nebo měsíček – ty působí spíše jako doplněk stravy než odpuzovač, ale také se hodí do kurníku.

Praktické tipy pro každodenní použití: smíchejte sušenou levanduli, mátu a šalvěj v poměru 1:1:1 a tuto směs nasypte do látkových sáčků, které zavěsíte ke hřadům. Do podestýlky můžete přidat i pár kapek esenciálního oleje z máty (ředěného vodou, aby nepopálil slepice). Pokud máte možnost, vysaďte bylinky přímo poblíž kurníku – jejich vůně se bude šířit a odpuzovat hmyz už od venkovního okolí. Tím se sníží šance, že se hmyz vůbec dostane dovnitř. S trochou péče a pravidelnou obměnou bylin bude kurník nejen čistší, ale také zdravější pro vaše slepice.

Sedátko před hnízdem je častým zdrojem problémů. Mnoho chovatelů ho umístí příliš blízko, takže slepice nemá kam pohodlně dosednout. Ideální je kulaté bidlo průměru 4–5 centimetrů, umístěné 10–15 centimetrů před vstupem. Slouží jako startovací plocha a zároveň zabraňuje vnikání podestýlky do kurníku. Nezapomeňte na mírný sklon střechy – voda ze zatékajícího kurníku pak nepoškodí vnitřní prostor. Spád 5–8 stupňů stačí.

Další častý omyl se týká zimní snášky. Některá plemena, hlavně ta s velkým hřebínkem, jako je leghornka, trpí v mrazech omrzlinami, a proto v zimě nesnáší. Chcete-li mít vejce i v lednu, vyberte plemeno s malým hřebínkem, třeba wyandotky nebo plymutky. Tyto slepice snesou i teploty kolem nuly, ale potřebují zateplený kurník a přiměřené denní světlo. Bez umělého osvětlení snáška stejně klesne, ale aspoň nehrozí zdravotní komplikace.

Nezapomeňte na snadný přístup k čištění. Hnízdo s odklápěcí střechou nebo boční stěnou se snadno obsluhuje – nemusíte se k němu protahovat těžkým vchodem. Pokud stavíte hnízdo do kurníku, nainstalujte ho až po dokončení podlahy a vodoinstalace. Kontrolujte pravidelně, zda se v něm nehromadí trus od hřadujících slepic. Řešením je šikmá střecha hnízda, po které trus sklouzne, nebo umístění hřadu dál od hnízda.

Chov slepic s sebou přináší dvě věci, se kterými se musí vypořádat každý chovatel: hmyz přitahovaný trusem a zápach, který se šíří z podestýlky. Místo chemických postřiků a dezinfekcí můžete sáhnout po bylinách, které plní obě funkce přirozeně. Rostliny nejen odpuzují mouchy, komáry či roztoče, ale také absorbují vlhkost a částečně neutralizují čpavek. Navíc je jejich použití jednoduché a levné – stačí vědět, které druhy vybrat a jak je správně aplikovat.