Když slepice nespí na hřadě, zkuste tento trpělivý postup

Druhý krok se týká hřadů a trusu. Slepice tráví na hřadě až osm hodin denně, takže pod nimi vzniká největší koncentrace exkrementů. Pod hřady umístěte výsuvné plechové tácy nebo starou překližku, kterou budete denně vysypávat. Pokud máte pevnou podlahu, použijte škrabku a kbelík – pravidelné odstraňování trusu (ideálně každé ráno) zabrání hromadění amoniaku. Trus nehromad'te za kurníkem; kompostujte ho v nádobě s dostatečným přístupem vzduchu a zakryté, aby se omezil zápach.

Jak vybrat správné plemeno a na co si dát pozor Pokud s chovem začínáte, sáhněte po hedvábničkách nebo po jejich křížencích – jsou odolnější a snáze se s nimi pracuje. Kadeřavá plemena, jako je kadeřavá slepice, vyžadují více péče o peří, které se může lámat a třepit. Než si pořídíte chlupatou slepici, zjistěte si, zda máte dostatek prostoru – některá plemena potřebují více místa, aby si peří nepoškodila. Typickou chybou je koupit je bez ohledu na jejich specifické potřeby a pak řešit zdravotní problémy.

Trpělivost je klíčová. Počítejte s tím, že proces může trvat 2–4 týdny, u starších nebo bázlivých jedinců i déle. Každý večer kontrolujte, zda slepice sedí dobrovolně. Když jedna začne, ostatní ji většinou následují – hejno se učí nápodobou. Pokud máte dominantní slepici, která se hřadu vyhýbá, zkuste ji oddělit na pár dní do menšího prostoru, kde bude hřad jedinou možností. Po návratu do hejna se bude chovat jako vzor.

Nakonec si uvědomte, že výjimky existují. Některé slepice nikdy na hřad nepřejdou, zejména pokud jsou těžké (masná plemena) nebo mají zdravotní problém (problémy s nohama). V takovém případě je lepší nechat je spát na zemi, ale udržovat podestýlku suchou a čistou. Zdraví a pohoda ptáků je důležitější než uměle vnucený zvyk. Když ale postupujete pomalu a ohleduplně, většina hejn si hřad oblíbí a vy se vyhnete každodennímu úklidu trusu z podlahy.

Typickou chybou je přidávání pouze zrnin a zbytků z kuchyně. Slepičí žaludek sice zpracuje hodně, ale bez vyvážené směsi se snáška propadne. Další častý omyl: příliš mnoho slunečnice nebo řepky, které zvyšují obsah tuku a způsobují tučnění jater. Tučná játra pak omezují snášku a slepice často hynou. Pokud mícháte vlastní krmivo, držte se osvědčených receptur – poměr 60 % obilovin, 20–25 % bílkovinných komponent a 5–8 % minerálních doplňků je dobrým základem.

Pro začátek si vyberte jedno plemeno a věnujte mu pozornost. Hedvábničky jsou ideální volbou – jsou klidné, dobře snášejí i menší výběh a jejich peří se snadno udržuje. Pokud chcete i vejce, počítejte s menší snůškou – chlupatá plemena nejsou špičkovými nosnicemi. Naopak vynikají jako okrasná zvířata a některá, jako hedvábničky, i jako kvočny. Když jim zajistíte sucho, čistotu a vyváženou stravu, odmění se vám nejen zajímavým vzhledem, ale i přátelskou povahou.

Nejdůležitější je zajistit přívod čerstvého vzduchu u podlahy a odvod vlhkého vzduchu u stropu. Štěrbiny u podlahy umístěte na závětrné straně kurníku, aby dovnitř netáhlo přímo na ptáky. Vytvoříte tím přirozený tah – studený vzduch vstupuje dole, ohřívá se od těl slepic a stoupá vzhůru, kde odchází ven. Tento princip funguje celoročně, jen je potřeba jeho intenzitu regulovat. Ideální je, když si velikost otvorů přizpůsobíte podle ročního období.

Nejznámějším zástupcem jsou hedvábničky, jejichž peří připomíná hedvábí a je rozvolněné do jemných vláken. Tato struktura vzniká tím, že se pírka navzájem nespojují, protože jim chybějí háčky. Výsledkem je dojem srsti, který je na dotek neobvykle příjemný. Podobně působí i některá kadeřavá plemena, kde se peří stáčí směrem ven, což vytváří efekt rozcuchané srsti. Méně známé jsou pak „chlupaté" varianty běžných plemen, které se objevují při křížení s hedvábničkami.

Bílkoviny a vápník: dva pilíře snášky Nosnice potřebují pro tvorbu vajec kolem 16–18 % hrubého proteinu. V praxi to znamená, že směs musí obsahovat sójový šrot, slunečnicový extrahovaný šrot nebo lupinu. Kukuřice sama o sobě proteinu má málo, proto se vždy kombinuje s jinými surovinami. Vápník je druhým kritickým prvkem. Slepičí tělo ho potřebuje na skořápku – pokud ho nemá dost, začne ho brát z kostí, což vede k měkkým vejcím a zdravotním problémům. Proto by měla být směs obohacena o mletý vápenec, mušlové skořápky nebo krmnou křídu. Doporučený podíl vápníku v krmivu je 3,5–4 %.

Chov takových slepic má svá specifika. Kvůli měkkému peří hůře snášejí chlad a vlhko – peří je nechrání tak dobře jako u běžných plemen. Proto je klíčové zajistit suchý, větraný kurník a v zimě případně přitápět. Naopak v létě se snadněji přehřívají, protože peří neumožňuje tak účinnou termoregulaci. Pravidelně kontrolujte, zda se jim neudělaly paraziti – v husté „srsti" se snáze schovají vši a roztoči. Koupel v písku nebo popelu by měla být samozřejmostí.