Když skříň pod schody vzniká až po montáži, přicházejí problémy
y do měkkého materiálu. U pórobetonu použijte speciální hmoždinky do pórobetonu, které se při zašroubování roztaží a dobře drží. Pro duté cihly zvolte kovové hmoždinky s křídly, které se po utažení roztáhnou za stěnou. Do železobetonu postačí klasické plastové hmoždinky s průměrem odpovídajícím vrutu. Vždy dodržte minimální vzdálenost od okraje stěny, obvykle alespoň deset centimetrů, aby nedošlo k vylomení rohu. Nosnost poličky závisí nejen na hmoždinkách, ale také na délce a tloušťce vrutů. Čím delší vrut, tím lépe rozloží sílu do stěny. Pro poličku nad postelí volte vrut o průměru alespoň šest milimetrů a délce aspoň osmdesát milimetrů.
Průtok vzduchu: spočítejte si, kolik výkonu skutečně potřebujete Průtok digestoře se udává v metrech krychlových za hodinu. Pro panelovou kuchyni o rozměrech 3 × 4 metry a výšce 2,6 metru vyjde objem asi 31 m³. Doporučený minimální výkon je desetinásobek objemu místnosti, tedy zhruba 310 m³/h. V praxi ale počítejte s tím, že potrubí a ostré koleny snižují účinnost až o 30 %. Pokud máte delší trubku, berte raději model s vyšším průtokem. Příliš silné modely s průtokem přes 700 m³/h zbytečně hlučí a v malé kuchyni způsobí průvan. Ideální je zvolit výkon, který zvládne vzduch vyměnit desetkrát za hodinu při maximální rychlosti, ale běžně budete používat nižší stupně.
Než začnete cokoli montovat, zjistěte si přesný průběh schodišťového ramene a jeho nosnou konstrukci. Pod schody totiž nevedou jen samotné stupně, ale často i ocelové nosníky, vzduchotechnika nebo rozvody elektřiny. Nakreslete si půdorys i bokorys prostoru, změřte výšku v každém bodě – u schodů nikdy není konstantní. Pokud máte to štěstí, že pod schody vede rovná zeď, máte polovinu práce za sebou. V opačném případě počítejte s tím, že zadní stěna skříně bude muset kopírovat spád schodů, což ovlivní hloubku polic i způsob otevírání dveří.
Plánujete walk-in šatnu a máte pocit, že stačí pár polic a tyč na ramínka? Omyl. Nejčastější chybou bývá podcenění prostoru pro pohyb. Minimální šířka průchodu mezi skříněmi je 70 centimetrů, ale pokud chcete, aby se v šatně dalo pohodlně ohýbat pro boty, počítejte raději s 90 centimetry. Hloubka skříně s tyčí na ramínka by měla být alespoň 60 centimetrů, u polic na boty pak 35 až 40. Pokud máte místnost užší než 1,5 metru, zvažte, zda se vyplatí dělat policové systémy po obou stranách — často je lepší jednostranné řešení s pracovní plochou nebo žehlicím prknem.
Na závěr si připravte všechny díly předem. Nařežte desky na přesné míry, nechte si je ořezat přímo v prodejně, kde vám je nařežou přesněji než domácí přímočarou pilou. Než začnete vrtat, zkontrolujte, kde vedou elektrické kabely a vodovodní trubky – pod schody jich bývá víc, než se zdá. Až budete mít všechno nachystané, montáž zvládnete za jedno odpoledne. Výsledkem bude úložný prostor, který vypadá, jako by tam byl od začátku, a hlavně nebudete muset nic předělávat.
Typickou chybou bývá také zapomenout na větrání. Uzavřená skříň pod schody, která přiléhá k venkovní zdi, může v zimě kondenzovat vlhkost. Vyvrtejte do zadní stěny nebo do dveří malé větrací otvory – nejsou na obtíž a zabrání plísním. Stejně důležité je ukotvení k podlaze, aby se skříň nepřevrátila, když do ní někdo opře těžký předmět. Použijte úhelníky a vruty do betonu nebo do dřeva, podle toho, co máte pod nohama. Pokud montujete na starou dřevěnou podlahu, podložte nohy skříně tvrdým plastem, aby se tíha rozložila a podlaha se neprohýbala.
Typickou chybou bývá přetížení poličky. Nad postelí lidé často umístí dekorace, knihy nebo elektroniku, aniž by zvážili, co polička unese. Zatížení se sčítá: samotná polička z dřeva nebo MDF desky váží klidně i pět kilogramů. K tomu připočtěte obsah. Pokud máte dvě police na sobě, spodní nese nejen svůj obsah, ale i tlak z horní police. Při montáži proto vždy počítejte s rezervou. Poličku s dekoracemi a pár knihami můžete zatížit až patnácti kilogramy, pokud je kotvení provedené správně. Ale těžké skleněné vázy nebo velké encyklopedie nechte raději na zemi. Pokud polička začne při zatížení klesat nebo vruty povolují, okamžitě ji odlehčete a zkontrolujte kotvení.
Zásadní je také výběr tyčí na ramínka. Kovové tyče s povrchovou úpravou jsou sice levnější, ale při vyšší zátěži se prohýbají. Dřevěné tyče o průměru alespoň 28 milimetrů jsou stabilnější, ale vyžadují pravidelnou péči, aby se na nich netvořily praskliny. Pokud máte hodně těžkých kabátů, rozdělte tyč na dva menší úseky s mezipodpěrou — jinak se po pár měsících ohne i ta kvalitní.