Když kuchyně nestačí, jídelní kout se přizpůsobí
Pokud chcete polici zavěsit na stěnu, neobejdete se bez hmoždinek a vrutů odpovídajících typu zdiva. Do cihly použijte hmoždinky do plné cihly, do sádrokartonu speciální sádrokartonové hmoždinky. Bedýnku nejprve přiložte na stěnu, tužkou si označte body vrtání a teprve poté vrtákem udělejte otvory. Nikdy nekotvěte bedýnku jen za přední hranu – zatížení musí jít přes zadní stěnu a boční výztuhy. Častá chyba je připevnění bedýnky přímo za dno, které je obvykle nejslabším místem a pod tíhou knih se jednoduše utrhne.
Tip na úsporu místa: zimní boty skladujte ve svislé poloze, tedy na špičce, s patou směrem nahoru. Tento způsob vyžaduje speciální stojany nebo jednoduché háčky, které připevníte na vnitřní stěnu botníku. Pokud boty nemají poutko, připevněte na patu malý suchý zip nebo použijte kolíčky na prádlo, které přidrží botu na háčku. Tímto trikem ušetříte až polovinu plochy oproti klasickému položení na polici. Zimní boty navíc lépe vyschnou a nezatuchnou, protože vzduch kolem nich může cirkulovat.
Základem je výběr správného přípravku. Na balkonový nábytek nepoužívejte klasický vosk nebo olej do interiéru, který nedokáže odolat povětrnostním vlivům. Sáhněte po lazurovacím nátěru nebo speciálním oleji na venkovní dřevo, který obsahuje fungicidní přísady proti plísním a modrání. Před nanesením stůl důkladně očistěte od prachu a nečistot, případně přebruste jemným brusným papírem, aby povrch lépe přijal ochrannou vrstvu.
Po vyvrtání díru vyfoukejte nebo vyčistěte štětcem. Do čisté díry zasuňte hmoždinku. U kovových hmoždinek do dutých cihel ji často musíte lehce zatlouct, dokud límec nedolehne na omítku. U nylonových hmoždinek s trnem postupujte podle pokynů – někdy je nutné trn nejdříve zatlouct a teprve poté utahovat šroub. Při utahování šroubu nikdy nepoužívejte rázový utahovák. Utahujte pomalu, citem, a pokud ucítíte, že se materiál drolí nebo hmoždinka povoluje, okamžitě přestaňte a zkuste jinou díru o kousek dál. Ideální je, když se šroub utahuje s mírným odporem a hmoždinka se v cihle „zasekne" – to je signál, že drží.
Nejdůležitější pravidlo: stůl do sucha, ne jen zakrýt Mnozí lidé se domnívají, že stačí stůl přes noc přikrýt plachtou, a mají hotovo. To je častá chyba. Pokud plachta těsní, vytváří se pod ní kondenzát, který dřevu škodí víc než přímý déšť. Ideální řešení je stůl po každém použití složit a uložit do suchého prostoru, třeba do skříně nebo za dveře. Pokud ho necháváte venku, zajistěte cirkulaci vzduchu – plachtu nechte volně položenou, aby pod ní mohl proudit vzduch.
Největší úsporu místa získáte kombinací stolu a úložných prostor. Místo klasického stolu s čtyřmi židlemi zvolte stolní desku upevněnou na zeď, kterou lze sklopit, když se nepoužívá. Využijte také rohové lavice s úložným prostorem pod sedákem – do takového koutu se vejde více lidí než ke stolu se židlemi, přitom zabere méně místa. Pokud máte okenní parapet, prodlužte ho o 30 centimetrů a vznikne vám jednoduchá jídelní plocha bez nutnosti kupovat další nábytek.
Měřte nejen šířku, ale hlavně výšku bot. Zimní boty s podpatkem nebo s tlustou podrážkou vyžadují odlišné rozestupy polic než ploché tenisky. Ideální je nastavit police tak, aby mezi horní hranou boty a další policí zůstala alespoň tři centimetry. Pokud máte pevné police, které nelze posunout, zvažte vložení plastových nebo dřevěných přepážek mezi ně – to je levné a snadné řešení, které získáte v každém hobby obchodě, ale nezmiňujte konkrétní řetězce. Stačí změřit vnitřní rozměry skříně a nařezat desky na míru, aby se daly volně pokládat na stávající konstrukci.
Než začnete přeskupovat police, vytvořte si jasnou představu o tom, co v botníku skutečně potřebujete. Zimní boty jsou objemné, často s kožešinou nebo vysokým nártem, takže klasické úzké police na tenisky jim nevyhovují. Vyndejte všechny boty ven a rozdělte je na tři skupiny: ty, které nosíte denně, sezónní kousky, a boty, které už nikdy neobujete. Třetí skupinu okamžitě vyřaďte – ať už do kontejneru na textil, nebo darujte, protože každý pár navíc v botníku zabírá místo, které potřebují zimní kotníkové boty.
Když potřebujete na stěnu z dutých cihel (například Porotherm či jiné keramické tvárnice s komůrkami) ukotvit polici, běžná plastová hmoždinka s vrutem obvykle selže. Důvod je prostý – vrut se v tenké přepážce cihly nemá čeho chytit, a tak se hmota pod zatížením jednoduše vydrolí. Než se pustíte do vrtání, ověřte si, zda je zeď skutečně dutá. Stačí poklepání kloubem prstu – dutá cihla zní jinak než plná betonová tvárnice. Také se podívejte do projektové dokumentace, pokud ji máte k dispozici. Tento krok vám ušetří zbytečné vrtání do špatného místa.