5 zásad domácí stravy pro psy, které vám ušetří starosti
Jak na samotný převoz a co dělat, když kočka panikaří Když kočka zvládá zavřenou přepravku, zkuste s ní přenést pár metrů po bytě. Potom ji vezměte na krátkou procházku k výtahu a zpět. Vždy ji chvalte a odměňte pamlskem, když je uvnitř. Při skutečné cestě zakryjte přepravku lehkou látkou, aby měla kočka pocit bezpečí a neviděla pohybující se okolí. Ujistěte se, že je přepravka dobře upevněná na sedadle – nesmí se houpat ani klouzat. Pokud kočka v autě zvrací nebo silně sliní, je to známka kinetózy, ne špatného výcviku.
Mezi typické chyby patří vaření jídla z jednoho druhu masa bez obměny, což může vést k alergiím, a také dochucování solí, kořením či cibulí. Cibule a česnek jsou pro psy toxické a mohou poškodit červené krvinky. Nikdy nepoužívejte žádné polotovary, uzeniny ani vařené kosti, které se snadno třepí a mohou poranit trávicí trakt. Jídlo vždy nechte vychladnout na pokojovou teplotu a servírujte v klidném prostředí.
Kvásek je pro mnohé domácnosti běžnou součástí pečení. Obsahuje živé kvasinky a bakterie mléčného kvašení, které jsou pro člověka neškodné, ale u psů a koček mohou způsobit zažívací potíže. Pokud zvíře zbaští malé množství čerstvého kvásku, obvykle se nic vážného nestane. Problém nastává, když sní větší porci, protože kvasinky v teplém a vlhkém prostředí žaludku pokračují v kvašení. Tím vzniká oxid uhličitý a alkohol, což vede k nadýmání, bolestem břicha a v krajním případě i k otravě alkoholem.
Jak sestavit talíř, aby pes nestrádal Základ tvoří kvalitní maso, které by mělo tvořit zhruba 60–70 % porce. Vhodné je hovězí, kuřecí, krůtí nebo libové vepřové. Maso vždy důkladně povařte, abyste zničili případné parazity a bakterie, a to i v případě, že pes běžně dostává syrovou stravu. K masu přidejte vařenou zeleninu, jako je mrkev, cuketa, brokolice nebo dýně. Ta by měla tvořit asi 20–30 % a dodá vlákninu i vitamíny. Zbytek může tvořit vařená rýže, brambory nebo ovesné vločky, které dodají energii.
Důležité je také zvolit správnou formu. Nejčastěji se setkáte s prášky, tabletami, kapslemi a tekutými přípravky. Prášek je snadné přimíchat do krmiva, ale pokud pes jí granule, může prášek zůstat na dně misky a pes ho nesní. Tablety se dají schovat do kousku sýra nebo paštiky, ale pozor na to, aby byly dobře rozkousané – pokud pes tabletu spolkne celou, účinné látky se nemusí uvolnit správně. Tekuté přípravky se dávkují přímo do tlamy pomocí stříkačky, ale to vyžaduje cvik a klidného psa. Vyberte formu, kterou pes snese bez stresu, a vždy přesně odměřte dávku podle hmotnosti – nikdy neodhadujte „od oka".
Typickou chybou je kombinování více přípravků bez konzultace. Například podávání kloubní výživy s obsahem glukosaminu a zároveň jiného doplňku s vysokou dávkou vitaminu D může vést k předávkování. Sledujte složení a držte se doporučených denních dávek. Další častou chybou je očekávání okamžitých výsledků. Zlepšení pohyblivosti obvykle přichází až po 4 až 6 týdnech pravidelného užívání. Pokud po dvou měsících nevidíte žádnou změnu, navštivte veterináře – možná je potřeba změnit přípravek nebo nasadit jinou léčbu, například fyzioterapii či léky proti bolesti.
Bolavé klouby u psa nepoznáte vždy na první pohled. Často jde o pomalé změny: pes hůře vstává, přestává skákat do auta, nebo už nechce běhat tak dlouho jako dřív. Kloubní doplňky mohou být v tomto případě užitečnou podporou, ale jen pokud je podáváte správně. Nejdůležitější je vědět, že nejsou lékem a nenahradí návštěvu veterináře. Než začnete s jakýmkoli přípravkem, nechte psa vyšetřit, aby se vyloučily jiné příčiny problémů, jako je úraz, zánět nebo dokonce kloubní infekce.
Klíčové je také načasování. Pokud pes nemá žádné příznaky a patří mezi riziková plemena (například německý ovčák, retrívr, rotvajler), můžete začít s prevencí kolem 5. až 6. roku věku. U velkých a obřích plemen začněte dříve, kolem 3. až 4. roku. U psů s diagnostikovanou artrózou je vhodné podávat doplňky dlouhodobě, ale vždy v cyklech podle doporučení výrobce – obvykle 6 až 8 týdnů, pak pauza. Pozor na to, že některé přípravky obsahují více účinných látek, a dlouhodobé užívání bez přestávky může zatížit játra a ledviny.
Nejprve zhodnoťte, kolik kvásku zvíře snědlo a jak je velké. U malého psa nebo kočky stačí i jedna lžíce, aby se objevily příznaky jako neklid, nadměrné slinění, zvracení nebo kymácivá chůze. U většího psa může být problémové množství větší, ale i tak je třeba být obezřetný. Sledujte zvíře alespoň 24 hodin. Pokud se objeví opakované zvracení, průjem, apatie nebo rozšířené zornice, neváhejte kontaktovat veterináře. Čím dříve zasáhnete, tím menší je riziko dehydratace nebo poškození jater.