Koupání psa: co dělat, když pes vodu nesnáší

Nezapomínejte na vnitřnosti. Játra, ledviny nebo srdce jsou plné důležitých látek, ale stačí je zařadit jednou až dvakrát týdně. Pozor na jejich nadměrné množství, které může způsobit průjem nebo předávkování vitamínem A. Pokud nechcete vnitřnosti vařit, můžete je podávat syrové, ale jen pokud je pes zvyklý na syrovou stravu a nemá citlivý trávicí trakt.

První krok je výběr správného vybavení. Na trhu najdete obojky proti tahání, postroje s předním poutkem a různé typy stahovacích obojků. Postroj s předním poutkem je pro začátek nejbezpečnější, protože při zatažení psa mírně otočí a nezatěžuje krk. Vyhněte se ostrým stahovacím obojkům, které jsou na principu bolesti a mohou psovi způsobit poranění páteře nebo průdušnice. Zkuste v obchodě postroj nasadit a upravit tak, aby vám pod hrudí neškrtil a v podpaží neodíral.

Začněte zadními tlapkami, které jsou obvykle méně citlivé. Drápku se dotýkejte zespodu, aby pes viděl, co se děje. Stříhejte kolmo na směr růstu, nikdy ne šikmo, aby nedošlo k roztřepení. Pokud pes výrazně trhne tlapkou, okamžitě přestaňte. Po každém drápku dejte pamlsek, čímž vytvoříte pozitivní asociaci. Nespěchejte, raději stříhejte méně a častěji než hodně najednou.

Velkým omylem je si myslet, že problém vyřešíte tím, že koupíte silnější vodítko nebo těžší obojek. Tyto pomůcky jen maskují příčinu a často vedou k tomu, že pes začne tahat ještě víc, protože si na tlak zvykne. Stejně tak se vyhněte flexi vodítkům, která psa učí, že může dosáhnout na cokoli, a tím tahání podporují. Mnohem lepší je klasické pevné vodítko délky asi dva metry, které vám dává kontrolu a umožňuje rychlou reakci.

Při výcviku myslete i na svou řeč těla. Pokud se sami nakláníte dopředu a máte napnuté vodítko, pes to vnímá jako signál, že se má pohybovat vpřed. Držte se vzpřímeně, ramena dozadu a vodítko volně. Když pes zatáhne, uvolněte ruku a lehce povolte, ale hned zastavte. Nikdy netahejte proti psovi – to jen vyvolá protitah. A pokud pes táhne i po pár týdnech pravidelného tréninku, zvažte, zda nemá zdravotní problém, třeba bolest kloubů, a poraďte se s veterinářem.

Stříhání drápků patří mezi úkony, které většina psů nesnáší. Nejde ale o to, psa překonat, ale o to, aby se celý proces stal rutinou. Zvíře by mělo vědět, co přijde, a vy byste měli mít jistotu, že víte, jak na to. Klíčem je příprava, správný postup a vědomí, že i chyba se dá napravit, pokud ji včas zastavíte.

Než začnete, prohlédněte si drápek proti světlu. U světlých drápků uvidíte růžovou linku – to je živá tkáň s cévami. Tmavé drápky tuto výhodu nemají, takže stříhejte jen špičku a postupujte po malých kouscích. Pokud si nejste jistí, zastavte se dřív, než byste čekali. Zastřihování příliš nakrátko je nejčastější příčinou krvácení a pes si pak spojí manipulaci s tlapkou s nepříjemným zážitkem. Vždy mějte po ruce hemostatický prášek nebo kukuřičný škrob, kdyby došlo na nejhorší.

Pokud používáte brusku, držte ji pod úhlem 45 stupňů a obrušujte drápek po malých vrstvách. Bruska je šetrnější, protože se nezanoří do živé tkáně tak rychle, ale pozor na přehřátí – drápek se může zahřát a pes ucukne. Dělejte přestávky a kontrolujte teplotu hřbetem ruky. Nejlepší čas na stříhání je jednou za tři až čtyři týdny, ale záleží na tempu růstu a aktivitě psa. Pes, který běhá po měkkém terénu, potřebuje častější úpravu.

Po koupeli nezapomeňte psa odměnit pamlskem a nechte ho vyběhat v bezpečném prostoru. Věnujte pozornost tomu, zda pes po koupeli nejeví známky podráždění, jako je nadměrné škrábání nebo zarudnutí kůže. Pokud se tyto příznaky objeví, může být příčinou použitý přípravek nebo nedostatečné opláchnutí. V takovém případě příště zvolte hypoalergenní šampon a důkladněji oplachujte. Pravidelným a šetrným koupáním udržíte psa čistého a spokojeného, aniž byste mu způsobili zbytečný stres.

Většina psů tahá na vodítku, protože je to baví a přirozeně tak zkoumají svět. Bohužel tím ale ohrožují sebe i vás. Než sáhnete po jakémkoli anti-tahacím zařízení, zastavte se a zhodnoťte, proč pes vlastně táhne. Může to být nadměrná energie, nedostatek pozornosti, nebo prostě zvyk z doby, kdy byl ještě štěně. Bez pochopení příčiny totiž žádný nástroj nefunguje spolehlivě a dlouhodobě.

Další častou chybou je stříhání „jen na doraz" bez ohledu na tvar. Drápky by měly být zaoblené, ne hranaté. Pravidelně kontrolujte i paspárky (palce na vnitřní straně nohou), které se často dlouhé a mohou zarůstat. Mějte na paměti, že každý pes je jiný: někteří mají drápky tenké a ostré, jiní silné a tupé. přizpůsobte tomu sílu střihu i typ kleštiček.