Editing
Nejčastější chyba při pěstování rozmarýnu, která ho zahubí
Jump to navigation
Jump to search
Warning:
You are not logged in. Your IP address will be publicly visible if you make any edits. If you
log in
or
create an account
, your edits will be attributed to your username, along with other benefits.
Anti-spam check. Do
not
fill this in!
Připravený řízek namočte do stimulátoru zakořeňování, ale není to nezbytné – rozmarýn zakoření i bez něj, jen to trvá déle. Nejlepší je použít směs písku a rašeliny v poměru 1:1 nebo perlit s kokosovým vláknem. Substrát by měl být propustný a spíše chudší, protože rozmarýn nemá rád přemokřené, živinami přesycené prostředí. Zasaďte řízek do hloubky asi 2 až 3 centimetry a jemně přitlačte substrát kolem stonku, aby měl oporu.<br><br>Když bylinky v květináči přestanou rašit, většinou za tím nestojí jedna velká chyba, ale kombinace několika drobností. Nejčastěji jde o špatný režim zálivky, nedostatek světla nebo nevhodný substrát. Než začnete rostliny přesazovat nebo kupovat stimulátory, zkuste nejprve zkontrolovat to, co je vidět na první pohled. Často stačí upravit podmínky a během dvou týdnů se objeví první nové lístky.<br><br>V neposlední řadě nezapomínejte na pravidelný řez. Pokud bylinky necháte kvést, rostlina se zaměří na tvorbu semen a přestane růst do listů. Proto je důležité pravidelně zaštipovat vrcholky výhonů – tím podpoříte větvení a rostlinu donutíte vytvářet nové postranní výhonky. U bazalky odstraňte květy hned, jak se objeví. U máty a meduňky stříhejte stonky těsně nad zemí, když začnou být příliš dlouhé. Řez provádějte čistými nůžkami, abyste rostlinu nezbytečně neporanili.<br><br>Rozmarýn patří mezi bylinky, které se dají snadno rozmnožit řízkováním, ale jen tehdy, když víte, jak na to. Množení ze semen je pomalé a výsledné rostliny nemusí mít stejné vlastnosti jako mateční rostlina. Řízkování je spolehlivější a rychlejší, navíc si zachováte přesně tu odrůdu, kterou už máte. Než se pustíte do práce, připravte si ostrý nůž nebo zahradnické nůžky, malý květináč se substrátem a sklenici vody nebo průhledný sáček na vytvoření mikroklimatu.<br><br>Kromě klasických bylinek stojí za vyzkoušení i květy levandule, měsíčku nebo dobromysli. Levandule dodá směsi jemně nasládlou, uklidňující vůni, ale používejte ji s mírou – v přemíře může čaj připomínat parfém. Měsíček zase přináší jemně zlatavou barvu a lehce zemitou chuť, která se dobře snoubí s meduňkou. Dobromysl neboli oregano je výborná do slanějších čajů, ale také do podzimních směsí se šípkem. Sušené květy skladujte zvlášť, protože se rychleji drolí a mohou znehodnotit ostatní bylinky.<br><br>Méně známým, ale zásadním detailem je manipulace s bylinkami po sklizni. Nikdy je nenechávejte ležet na přímém slunci nebo v igelitovém sáčku. Teplo a vlhkost spouštějí fermentaci, která mění chuť k nepoznání. Ideální je vložit čerstvě sklizené bylinky do košíku s vlhkou utěrkou a co nejrychleji je zpracovat. Pokud je nemůžete hned použít, dejte je do sklenice s vodou jako řezané květiny a uložte do chladničky. Tak vydrží čerstvé a aromatické až několik dní.<br><br>Rozmarýn v květináči je vděčná bylina, ale jen do chvíle, než mu začnete příliš pomáhat. Většina pěstitelů ho totiž nezahubí nedostatkem péče, ale přemírou dobrých úmyslů. Klíčem k úspěchu je napodobit středomořské podmínky, tedy sucho, slunce a chudou půdu. Pokud mu dopřejete vše, co si myslíte, že potřebuje, začne žloutnout, ztrácet listy a nakonec uhnívá.<br><br>Pokud se vyhnete přelévání, zajistíte dostatek světla a v zimě mu dopřejete chladný odpočinek, rozmarýn vám bude dělat radost po mnoho let. Stačí jen respektovat jeho přirozené potřeby a nepřidávat mu péči, kterou nechce.<br><br>Častou chybou je použití příliš mladých bylinných výhonů, které rychle vadnou a hnijí. Dalším problémem je nadměrné zalévání – rozmarýn má rád sušší prostředí a přemokření způsobí hnilobu stonku. Vyhněte se také tmavému a chladnému stanovišti, kde řízky plesniví. Pokud chcete mít jistotu, zkuste namnožit více řízků najednou, třeba pět až sedm, a počítejte s tím, že ne všechny zakoření. Po úspěšném zakořenění a otužení můžete mladé rostliny vysadit ven až po posledních mrazech.<br><br>Základním problémem bývá zálivka. Rozmarýn nesnáší přemokření, proto ho zalévejte až ve chvíli, kdy je substrát na dotek zcela suchý. V praxi to znamená, že v létě stačí dvakrát týdně, v zimě klidně jednou za čtrnáct dní. Vždy ale zkontrolujte prstem do hloubky asi tři centimetry – pokud je půda vlhká, vodu vynechte. Květináč musí mít drenážní otvory a na dně vrstvu keramzitu, aby přebytečná voda mohla odtéct.<br><br>Jak řezat, abyste podpořili další růst a chuť Sklizeň není jen o utržení vršku. Způsob řezu ovlivňuje, jak rostlina zareaguje a jaká bude chuť dalších výhonů. U bazalky, meduňky nebo šalvěje stříhejte stonek nad párem listů, které jsou mladé a zdravé. Tím podpoříte větvení a rostlina vytvoří kompaktní keřík s novými, aromatickými listy. Naproti tomu řez do starého dřeva nebo těsně u země může rostlinu oslabit a další sklizeň bude chudá. Používejte ostré nůžky, nikdy netrhejte stonky prsty – rozdrcená pletiva se rychleji kazí a ztrácejí chuť.
Summary:
Please note that all contributions to Mongolian script may be edited, altered, or removed by other contributors. If you do not want your writing to be edited mercilessly, then do not submit it here.
You are also promising us that you wrote this yourself, or copied it from a public domain or similar free resource (see
Mongolian script:Copyrights
for details).
Do not submit copyrighted work without permission!
Cancel
Editing help
(opens in new window)
Navigation menu
Personal tools
English
Not logged in
Talk
Contributions
Create account
Log in
Namespaces
Page
Discussion
English
Views
Read
Edit
View history
More
Search
Navigation
Main page
Recent changes
Random page
Help about MediaWiki
Tools
What links here
Related changes
Special pages
Page information